Stenozáznamy vystoupení z jednání Senátu k Zákonu o vnitrozemské plavbě 29.1.2004

8 Apr 2014 by admin, Comments Off on Stenozáznamy vystoupení z jednání Senátu k Zákonu o vnitrozemské plavbě 29.1.2004

 

 

Senátor Martin Mejstřík: Vážený pane předsedající, pane předsedo, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, už jsem myslel, že si odpustíme rozpravu. Všichni víme, že nejspornější věcí v tomto zákoně je návrh, který se dostal jako pozměňovací návrh v PS, tzn. návrh pana poslance Schlinga, týkající se zejména dvou jezů na dolním Labi. Takže mi dovolte jakýsi vstupní zahřívací příspěvek na toto thema.
Stavba, o kterou se jedná… Její investice se odhadují mezi 4 – 10 mld. Kč, přičemž nikdo zatím nezdůvodnil, nezdokladoval, proč bychom vlastně tyto jezy měli stavět. Smysluplnost těchto jezů není doložena, naopak nezávislé odborné posudky shodně tvrdí, že jejich stavba se po ekonomické stránce nevyplatí. Po Labi se dopravuje jen zlomek, ani ne 0,5 % našeho zboží, navíc po březích vede železnice, jejíž kapacita se nadále zvyšuje a bude zvyšovat. A navrch – stejným směrem stavíme, nebo jsme rozhodli postavit, dálnici.
To znamená, že potřebnost vodní cesty se vzhledem k tomu, co jsem řekl, k té železnici, dálnici,  určitě nebude zvyšovat.
Jezy nezachrání ani rejdaře. Statistika ukazuje, že množství jimi přepravovaného zboží trvale klesá, a to nezávisle na počtu splavných dní. Více než stav vody ho totiž ovlivňuje klesající zájem zákazníků. Jako jinde v Evropě i u nás dávají přednost právě železnici. Navíc podmínky na některých úsecích německého Labe jsou horší než u nás. Nemá tedy smysl mluvit o 40 km od Střekova ke státní hranici, ale o 340 km až po Magdeburg. Německá vláda, a k tomu se jistě ještě dostaneme, práce na splavnění Labe zastavila.
Labe v sousedním Sasku, a to je další důvod, proč tyto jezy nemá smysl u nás stavět, patří do celoevropské soustavy chráněných území Natura 2000. Evropská komise po nás vyžaduje totéž na české straně, tedy abychom i my zahrnuli úsek dolního Labe do této evropské soustavy chráněných území.
I přesto, že jsem zde hovořil o dramatickém propadu poptávky po lodní dopravě, existují pro rejdaře alternativní řešení. Podle některých expertů by jejich požadavky rejdařů zlepšení o 10 – 15 cm. Znamenalo by to daleko menší zásahy do koryta řeky. Místy by se muselo Labe probagrovat, na některých úsecích vybudovat hráze nebo stávající hráze posunout. Cena takových úprav by byla v řádu desítek milionů, ale ne v miliardách.
I kdyby Němci nakonec zvedli hladinu, o čemž lze vzhledem k požadavkům Evropské komise pochybovat, stačilo by u nás vybudovat několik říčních prahů a náklady by opět dosáhly pouhé desetiny ceny zmiňovaných jezů.
Takže veškeré argumenty pro, které já shledávám, jsou tyto: Jde o poměrně malou skupinu zainteresovaných osob, osobností. Na severu tento záměr prosazují zejména sociální demokraté. Bohužel se k nim připojil současný pan ministr dopravy Šimonovský.
Faktem je a tzv. argumentem pro, že takováto státní zakázka je dárkem z nebe pro stavební firmy. Staví-li se někde hráze, jezy za miliardy korun, pár milionů se někde lehce rozpustí. Veřejně se již hovoří o konkrétní firmě, která by měla zakázku převzít. Tato firma se jmenuje Hochtief a vznikla, v této souvislosti to jistě není bez zajímavosti, z někdejších vodních staveb Temelín. Její tisková mluvčí uvedla v tisku: „Sledujeme ten projekt, ano, až bude vyhlášena soutěž, rozhodně do ní chceme vstoupit, protože jsme specialisti na tyto stavby. Nevím, kdo by nás mohl v soutěži ohrozit.“
Vážené dámy, vážení pánové, bobři to jistě nebudou, kdo by ohrozil tuto firmu.To můžeme udělat jenom my svým dnešním rozhodnutím. Děkuji za pozornost.

* * *

        Senátor Martin Mejstřík: Dámy a pánové, domnívám se, že to nejdůležitější řekl napoprvé pan předseda Senátu Petr Pithart, naposledy pan senátor Vladimír Železný.
Nicméně, protože debata byla rozsáhlá, dovolte mi několik poznámek k ní. Pan senátor Kubera již poněkolikáté dnes, a nejenom dnes, použil příměr o ekologičnosti a ekonomičnosti větrných elektráren: „Nechť provozovatelé elektráren dokáží, že se uživí bez dotací!“ Ale vždyť jde přeci o věc obnovitelných, neobnovitelných zdrojů. V tom je ekologičnost a v tom je smysl těch dotací.
Dále několikrát zazněl příměr s Krčínem a  rybníkářskou soustavou v jižních Čechách. Proboha nežijeme v 15. století, jsme ve století 21., a podle toho také naše příroda vypadá. Podle toho vypadá Země i země – protože za ta století vzala příroda natolik za své, že opravdu můžeme mít oprávněné obavy o budoucnost ne jen naší země, ale zeměkoule jako takové. Domnívám se, že proto musíme být se všemi zásadními zásahy do přírody, do životního prostředí, velmi obezřetní.
Příroda je mocná čarodějka, řekl pan senátor Kubera. Ano, samozřejmě, že je velkou čarodějkou. Ale do jaké míry ji můžeme zkoušet a pokoušet, jak dlouho to s námi ještě vydrží?
Dále řekl pan senátor Kubera: „Jezy stát budou, ať se nám to líbí nebo ne.“ To jako kdybych slyšel ÚV KSČ před několika lety. „Dělejte si, co chcete, bude po našem!“ Proč tady jsme, pane senátore Kubero? – ptám se prostřednictvím pana předsedajícího.
Chtěl jsem vás jenom upozornit – je to velmi volná souvislost, nicméně s tím výrokem pana senátora Kubery ne neodpostatněná: Ročně mizí celosvětově 14 živočišných a rostlinných druhů. Domnívám se, že dosah tohoto faktu nedokáže dohlédnout nikdo z nás, a ani pan senátor, kterého zde již poněkolikáté cituji, ne.
Potom pan senátor Pelc. Jenom dvě poznámky. Přečetl zde stanovisko severočeských obcí, které uvedl slovy „stanovisko obcí, kterých se to pouze týká“. My zde jednáme o 40, „pouhých 40“, kilometrech Labského kaňonu, jehož význam ale přesahuje právě ten lokální význam, který se dotýká obcí. Jinak bychom se tady o to nehádali. Proto tam jsou vyhlášeny dvě přírodní reservace, a proto Ministerstvo životního prostředí počítá, že budou zahrnuty do evropského systému ochrany Natura 2000.
A poslední věc, ještě se vrátím k argumentům pana senátora Kubery – nedokáže-li Česká plavba, a. s. provozovat lodní dopravu bez jezů, tak ať ji neprovozuje! Budou zde jiní, kteří to dokáží i bez státní dotace deseti miliard, které tam do toho někteří chtějí investovat.
Dovolte ještě pár krátkých poznámek. Katedra práva životního prostředí Právnické fakulty University Karlovy vydala stanovisko a já přečtu jenom první bod z pěti: „Bezprecedentním způsobem Schlingův návrh zasahuje mocí zákonodárnou do pravomoci moci výkonné. Popírá se tak klasická dělba moci ve státě a porušuje ústavní pořádek České republiky. Bude-li novela přijata, je vysoce pravděpodobné, že bude předložena Ústavnímu soudu České republiky s návrhem na zrušení.“

Do you need cash to print out transcripts from parliament? Play casino games at the best online casino and win instant cash prizes.

Já obdivuji pana ministra, že se staví za takovýto návrh.

Protože si nejsem jist, jestli všichni jste obeznámeni se všemi informacemi – Parlamentní institut vydal své stanovisko. Čtu jenom kratičký závěr: „Pozměňovací návrh poslance Schlinga má ve svém důsledku charakter obecné výjimky z režimu ochrany zvláště chráněných území stanovených zákonem č. 114, tím se dostává do rozporu s Bernskou úmluvou i oběmi citovanými směrnicemi Evropských společenství, které umožňují udělovat výjimky v jednotlivých případech ad hoc. Nesplňuje dále přísné podmínky pro stanovení výjimky v souladu s těmito právními předpisy. Je třeba rovněž upozornit na skutečnost, že po vstupu České republiky do Evropské unie hrozí České republice v případě nedostatečné implementace směrnice dozorčí žaloba Komise u Evropského soudního dvora.“
„U žádné z kandidátských zemí jsem se nesetkala s takovou arogancí k evropským pravidlům ochrany přírody, jako u vás. Ale pokud budou vaše zákony v rozporu s evropskými, najdeme způsob jak to dát důrazně najevo.“ Citace evropské komisařky pro životní prostředí Margot Wallstromové.
O ekonomičnosti již zde byla řeč, jenom bych vás chtěl upozornit, že v Dopravní ročence České republiky se konstatuje, že vodní nákladní doprava tvoří asi 0,3 % z veškeré nákladní dopravy České republiky.
Zpráva nezávislého kontrolního úřadu. Cituji tři věty: „Investiční risika nachází NKÚ především ve faktu, že předpokládané zvyšování nákladů a prodloužení doby realisace snížilo společensko-ekonomickou návratnost na minimum. Dle výpočtů NKÚ klesl aktualisovaný index návratnosti IRR na nulovou hodnotu.“
Jiná citace jiných odborníků: „Investice by se vyplatila pouze v případě, pokud by po Labi plula loď každých sedm minut…“
K zásahům či nezásahům do cenných biotypů: V případě plavebního stupně v Malém Brezně se jedná o zábor cca 13 hektarů, což je 26 fotbalových hřišť. To vám jen říkám pro názornost, abyste věděli, o co jde. V tom druhém případě je to osm fotbalových hřišť.
Padaly zde argumenty o tom, že Němci již prohrabují, takže citace z koaliční smlouvy Spolkové republiky: „Na Dunaji mezi Straubingem a Vilsofenem bude splavnost zlepšována bez výstavby dalších přehradních stupňů. Přehradní stupně na Saale nebudou stavěny. Stavební opatření, a ve svých důsledcích s nimi srovnatelná údržbová opatření na Labi, nebudou uskutečňována.
Dále splavnost na německém úseku dělá v průměru, počítáno jako průměr v období let 1971 až 2000, při ponoru pod hranici 140 cm 89 dní v roce.
Závěrem mně, vážené dámy a pánové, dovolte připomenout, protože zde již padl dotaz, zda jsme všichni viděli, o jaké území jde, o jaké území jde.
Podotýkám, že se to netýká jenom Labe, byť budu hovořit o Labi. Týká se to i toho úseku Moravy, o kterém hovořila paní senátorka Seitlová. Jde mi o smysl toho, co zde brání ti tzv. ekoteroristé, přiznám se, v tomto případě nejspíše presentovaní mnou: Většina z nás má Labe stále spojeno se známým sloganem „Labe stoka Evropy“. Ten platil ještě začátkem 90. let dvacátého století. Avšak během několika málo let došlo k výraznému zlepšení čistoty labské vody, především díky postupnému zprovozňování čistíren odpadních vod. I v tomto směru můžeme očekávat další pokrok.
Čistější voda pochopitelně znamená více života. Na Labe se překvapivě rychle vrátili živočichové a rostliny citlivé na čistotu vody. Příklad, uvedu jiný, než zde padal. Je jím například měkkýš Velevrub Malířský, který patří mezi kriticky ohrožené druhy.
Klíčovým faktorem pro fantastickou pestrost živé přírody dolního Labe je vysoká úrodnost říčních ekosystémů. U řeky roste vše jako z vody. A nepropustnost břehových porostů skýtá možnost ideálního úkrytu. Bohatství potravní nabídky láká ve srovnání s jinými ekosystémy velké množství živočichů. Řada z nich pak sama představuje potravu pro jiné. Bohatý výskyt kořisti…

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Pane senátore, k projednávané věci, nabádám vás.

Senátor Martin Mejstřík: Já jenom seznamuji vážené senátory, senátorky s tím, o jakém území máme rozhodnout. Takže…

Do původní podoby, jak vypadalo Labe před příchodem člověka, v jakém byla v 19. století, se příroda dolního Labe pochopitelně nikdy nevrátí. I na dolním Labi byly provedeny nevratné zásahy. Dělo se tak zejména kvůli lodní dopravě. Tok Labe byl napřimován, ze dna byly vyrvány skály, větší balvany, koryto bylo a je prohrabováno. Nicméně hůře dopadla příroda Labe na drtivé většině středního toku. Zde byly provedeny tvrdé úpravy, původně meandrující řeka byla kvůli lodní dopravě výrazně zkrácena. Od Pardubic po Ústí nad Labem bylo vystavěno více než 20 zdymadel. Zdutí vodní hladiny sahá vždy až k výše položenému jezu, takže se tento 170 kilometrů dlouhý úsek Labe změnil v pomalu tekoucí řeku s téměř stojatou vodou. Říká se tomu kanalisovaná řeka.
Naše přírodní bohatství je stejně jako kulturní památky, vzdělanost národa nebo zdravotní stav populace bezesporu nedílnou součástí našeho národního bohatství. Zvyšovat výrobu za cenu snížení přírodního bohatství je krajně nedomyšlené.  Připustíme-li to, budeme se muset započítat mezi nekulturní národy…
Vidím, že nemáte trpělivost, abych vám vykreslil, o jak krásné území jde… Doporučím Vám proto raději jeho návštěvu…
Závěrem snad jenom tolik. Tlak a lobbování, které zde cítíme, sílí, protože se blíží vstup do Evropské unie. Současně s ním by i u nás měla být vyhlášena evropská síť chráněných území Natura 2000 tak, jak jsem o tom hovořil. Nehledejme za těmito tlaky nic jiného. Jde jenom o to, jak pouze velmi malé skupině zainteresovaných osob přihrát velmi dobré kšefty. Kdybychom propočítali kolik by stálo jedno pracovní místo, v tomto ohledu samozřejmě nikdo ze zainteresovaných neřekl přesné údaje…, tedy, kdybychom zachránili takových 3000 pracovních míst, tak nás jedno bude stát kolem 2 milionů korun. Dejme prosím ty miliony  těmto lidem a neničme si přírodu!
Poslední poznámka, vážení přátelé… Týká se těch, kteří věří, že zem, kterou obýváme, nám byla pouze svěřena do péče. Jsou dávno pryč ty doby, kdy jsme museli s přírodou zápasit a dobývat ji a dokazovat si, jak jsme silní. Nyní jsme ve fasi, kdy jsme zvítězili a je na nás, abychom ji chránili a pečovali o ni jako dobří hospodáři.

Není pravdou, že člověk je ohroženým druhem, je to právě naopak.

* * *

HLASOVÁNÍ č. 119 – Pozměňovací návrh senátorky J. Seitlové (problém projektu Labe-Odra-Dunaj, pozměňovací návrh omezoval splavnění Moravy vpodstatě jen na Baťův kanál)

HLASOVÁNÍ č. 121 – Pozměňovací návrh Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí (řešil stejný problém jako sen. Seitlová + požadoval vypustit celý Schlingův návrh)

HLASOVÁNÍ č. 122 – Pozměňovací návrh Výboru pro evropskou integraci (tzv. Skalického návrh – požadoval vypustit 2. větu ze Schlingova znění. Zachovával tedy platnost Zák.č.114/1992 o ochraně přírody. 1. větu ovšem tento návrh ponechával – s ní v zákoně zůstala i deklarace „veřejného zájmu“  ve výstavbě jezů)

HLASOVÁNÍ č.123 – Pozměňovací návrh senátora V. Schovánka,123 (řešil deklaraci o „důležité vodní cestě“ na Vltavě – problém regulace pohybu rychlých motorových člunů a skůtrů v rekreačních částech řeky. S výhledem do budoucna omezoval i sny některých visionářů o případném splavnění celého vltavského toku loděmi s velkou tonáží)

HLASOVÁNÍ č.124 – Závěrečné hlasování o zákonu ve znění Skalického návrhu

Recent Posts

Archives