Důvodová zpráva senátora M. Mejstříka k návrhu novely zákona o státních svátcích

2 Feb 2008 by admin, Comments Off on Důvodová zpráva senátora M. Mejstříka k návrhu novely zákona o státních svátcích

Důvodová zpráva

Obecná část

Navrhovanou úpravou má dojít k vypuštění 8. března – Mezinárodního dne žen ze seznamu významných dnů a zároveň k zavedení Svátku matek jako významného dne připomínaného na druhou květnovou neděli. Významné dny jsou podle § 4 odst. 2 zákona č. 245/2000 Sb. dny pracovními.

Mezinárodní den žen (MDŽ) má politickou historii spjatou s komunistickou ideologií. Stal se součástí kultury především v bývalém Sovětském svazu a v sovětském bloku. Zde svým charakterem převzal i roli svátků Sv. Valentýna a Svátku matek slavených v demokratickém světě.

Poprvé byl Den žen slaven dne 28. února 1909 ve Spojených státech amerických, a to na základě prohlášení Socialistické strany Ameriky. Myšlenka slavení mezinárodního dne žen vznikla v druhé polovině 19. století za doby rychlé industrialisace, která vedla k protestům proti pracovním podmínkám a nízkým mzdám. Jeden takovýto protest uspořádaly ženy pracující v oděvních a textilních továrnách ve městě New Yorku dne 8. března 1857. Další větší demonstrace se konala 8. března 1908, kdy ulicemi New Yorku pochodovalo 15 000 žen požadujících kratší pracovní dobu, lepší plat a volební právo. V roce 1910 uspořádala socialistická internacionála první mezinárodní ženskou konferenci v Kodani, kde byl na návrh německé socialistky Clary Zetkinové vyhlášen Mezinárodní den žen. Příští rok byl MDŽ slaven v Rakousku, Dánsku, Německu a Švýcarsku.  Téhož roku 1911 došlo k ničivému požáru v textilní továrně Triangle Shirtwaist Factory v New Yorku, během kterého zahynulo přes 140 dělnic, a MDŽ připomíná od té doby také jejich osud. V předvečer 1. světové války 8. března 1913 pořádaly v tento den ženské organisace v Evropě demonstrace za udržení míru.

Na Západě se MDŽ připomínal v druhém a třetím desetiletí 20. století, jeho význam však rychle klesl; narostl opět až v 60. letech s nástupem feminismu.

Demonstrace u příležitosti socialistickou internacionálou vyhlášeného MDŽ v Rusku v roce 1917 se staly první etapou bolševické revoluce. Po říjnové revoluci přesvědčila bolševická feministka Alexandra Kollontaj Lenina, aby z MDŽ učinil oficiální svátek; MDŽ však zůstal v SSSR pracovním dnem až do roku 1965.  Dne 8. března 1965 byl usnesením Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik MDŽ prohlášen za den pracovního klidu „v upomínku na vynikající zásluhy sovětských žen při budování komunismu, při obraně vlasti ve Velké vlastenecké válce, na jejich hrdinství a obětavost na frontě a v zápolí, a také jako uznání role žen při posilování přátelství mezi národy a v boji za mír“.

V roce 1977 přijalo Valné shromáždění OSN usnesení č. 32/142., které mj. vyzývá členské státy, aby prohlásily některý den za Den OSN pro práva žen a mezinárodní mír. Návrh resoluce podaly Kuba, Československá socialistická republika, Etiopie, Německá demokratická republika, Maďarská lidová republika, Madagaskar a Mongolsko. Pro návrh hlasovaly státy tzv. světové socialistické soustavy a řada států Třetího světa, demokratické státy (všechny státy bývalé „západní“ Evropy, USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland a další) byly proti nebo se zdržely.

MDŽ je dnes slaven odborovými a ženskými organisacemi v různých zemích světa, např. ve Velké Británii či Indii. Oficiálním svátkem zůstává v Arménii, Ázerbajdžánu, Bělorusku, Bulharsku, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Makedonii, Moldávii, Mongolsku, Tádžikistánu, Ukrajině, Uzbekistánu a Vietnamu.

Po pádu totalitního režimu v Československu bylo od slavení MDŽ, jako jednoho z typických symbolů starého režimu, rychle upuštěno. Mezinárodní den žen byl však paradoxně vůbec poprvé v naší před- i polistopadové legislativě definován 15 let po pádu komunistického režimu v roce 2004, a to zařazením mezi významné dny novelou zákona  č. 245/2000 Sb. zákonem č. 101/2004 Sb. Stalo se tak na podnět poslankyně Čurdové (ČSSD), které se podařilo s podporou poslanců ČSSD a KSČM vpašovat MDŽ do návrhu novely, jež zavedla do kalendáře dva nové významné dny – vzpomínku na oběti nacismu a vzpomínku na oběti komunismu.

Mezinárodní den žen komunistický režim celých 40 let zneužíval ke glorifikaci sebe sama pod rouškou připomínky boje za ženská práva. A zatímco pompézně slavil MDŽ, dopouštěl se zrůdného pošlapání nejzákladnějších lidských práv tisíců a desetitisíců žen, které pronásledoval za jejich názory, či dokonce za názory jejich manželů a blízkých. Za komunistické hrůzovlády byly v politických procesech odsouzeny tisíce žen, desítky z nich zahynuly v komunistických věznicích a v pracovních táborech. Byli to čeští komunisté, kteří si v od nacismu osvobozené Evropě dovolili popravit ženu, osobnost předválečného Československa, účastnici druhého odboje vězněnou a mučenou nacisty, statečnou demokratku a bojovnici za práva žen, Dr. Miladu Horákovou.

Již jen z piety ke všem ženám, které se staly oběťmi komunismu, nemůžeme připustit, aby Česká republika MDŽ oficiálně slavila jako významný den.

S odkazem na 40 let komunistické diktatury v České republice považuje předkladatel za nutné tento ideologicky zneužitý a zneužitelný den ze seznamu významných dnů vyškrtnout.

Svátek matek má původ politicky nevyhraněný, všeobecně humanistický. Vyjadřuje úctu k ženám, matkám a jejich roli ve společnosti. Svátek je slaven po celém světě, kvůli svým různým kořenům v různé dny. Původ pro naši civilisaci má zřejmě v antických oslavách bohyně matky. Ve starém Římě se například slavil svátek zvaný Matronalia, zasvěcený bohyni Juno.

Novodobá historie svátku se ovšem datuje z let občanské války ve Spojených státech amerických. Sociální aktivistka Julia Ward Howeová vyzvala ve svém Provolání ke dni matek z roku 1870 ženy ke sjednocení proti válkám, v pacifistické reakci jak na občanskou válku v USA, tak na válku prusko – francouzskou v Evropě. V Provolání vyzývá ke svolání kongresu žen světa, které by podpořily spojenectví různých národů a přispěly k přátelskému řešení mezinárodních otázek v zájmu míru. Její následnicí byla Ann Jarvisová, která se od roku 1858 snažila prostřednictvím Pracovních klubů matek o zlepšení sociálně – zdravotních podmínek a o snížení dětské úmrtnosti. Po roce 1868 pracovala na usmiřování sousedů, kteří bojovali v občanské válce na opačných stranách. Poprvé byl slaven Svátek matek v upomínku na Ann Jarvisovou dne 10. května 1908 v městě Grafton, West Virginia. Některé státy USA prohlásily Svátek matek za oficiální svátek roku 1912.  V roce 1914 byl Svátek matek prohlášen za národní svátek USA presidentem Woodrowem Wilsonem. Dodnes je Svátek matek jedním z (nejen komerčně) nejoblíbenějších svátků v USA.

Jiný původ má britský Svátek matek. Jde zřejmě o zvyk pocházející ze 16. století, kdy lidé navštěvovali ve čtvrtou neděli velikonočního půstu svůj „domovský“ kostel, a kdy byla tudíž příležitost pro rodiny strávit čas pohromadě. Podle historiků v ten víkend posílali zaměstnavatelé své mladé nádeníky a služebné domů, aby se setkali se svými rodinami a matkami.

V souladu s tradicí a jejími různými kořeny se slaví Svátek matek převážně ve dva různé dny – buď čtvrtou neděli velikonočního půstu, což je případ Irska a Velké Británie, nebo druhou neděli v květnu. Takto se slaví například v následujících evropských zemích: Belgie, Česká republika, Chorvatsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Řecko, Rakousko, Island, Itálie, Lotyšsko, Malta, Nizozemí, Slovensko, Švýcarsko, Turecko. Z mimoevropských zemí jsou to například: Austrálie, Barbados, Bangladéš, Belize, Bermuda, Brazílie, Kanada, Čína, Chile, Kolumbie, Kuba, Ekvádor, Grenada, Honduras, Hong Kong, Jamajka, Japonsko, Malajsie, Nový Zéland, Peru, Filipíny, Portoriko, Jižní Afrika, Surinam, Taiwan, Trinidad a Tobago, USA, Uruguay, Venezuela, Zimbabwe.

Pro zajímavost je možno podotknout, že např. v Rusku se slaví Svátek matek poslední neděli v listopadu, ve většině Jižní Ameriky, v Indii, Pákistánu, Mexiku, Singapuru 10. května, v Polsku 26. května a v řadě arabských zemí se slaví Svátek matek na první jarní den, tj. 21. března.

Za to, že byl v demokratickém Československu zaveden Svátek matek, vděčíme především Dr. Alici Masarykové, nejstarší dceři prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Alice Masaryková, velká osobnost první republiky, která se z komunistických učebnic dějepisu jaksi vytratila, studovala medicínu, filosofii a sociální práci na universitách v Praze, Lipsku a Chicagu.  Za první světové války byla za pomoc při vlastizrádné činnosti otce zatčena a vězněna 9 měsíců ve Vídni, kde jí hrozil trest smrti. Propuštěna byla až na nátlak amerického veřejného mínění.  Tato statečná, vzdělaná, společensky angažovaná osobnost, pozdější první dáma Československé republiky, spoluzakládala sociologickou sekci Svazu československého studentstva a Sdružení akademicky vzdělaných žen. Roku 1919 založila Československý červený kříž a byla téměř dvacet let jeho předsedkyní. Alice Masaryková stála u zrodu oslav Svátku matek u nás. Tuto myšlenku šířily v nově vzniklém Československu Československý červený kříž a organisace jako Čs. ochrana matek a dětí, Sokol a Orel, YWCA (Asociace mladých křesťanských žen), křesťanské spolky i některé ženské komise při politických stranách. Poprvé byl Svátek matek slaven v roce 1923. V roce 1924 zvaly noviny České slovo na jednu z prvních oslav Svátku matek takto: “Maminku máme každý jen jednu a je jediná, která nás nesobecky milovala. Dětmi se cítíme ve dvou stejně jako ve čtyřiceti letech….”  V předválečném Československu, ale i v prvních letech po válce, byl Svátek matek velmi oblíbeným svátkem.

Ironicky se možná právě proto v našem zákonodárství poprvé a zatím naposled objevil v roce 1947. Bylo to díky komunistickými poslanci Národního shromáždění navrženému zákonu č. 91/1947 Sb., o daru Československé republiky dětem k svátku matek 1947.  Podepsali jej Beneš s Gottwaldem a Nejedlým. Po únorovém puči komunisté druhdy opěvovaný Svátek matek zavrhli a v padesátých letech nahradili slavením Mezinárodního dne žen.

Předkladatel navrhuje zavést Svátek matek jako významný den v rámci obnovy humanistických hodnot zničených komunistickou diktaturou. V návaznosti na násilně přerušenou historickou tradici demokratického předválečného Československa a v souladu se soudobou tradicí velké většiny států, které Svátek matek slaví, se navrhuje jeho stanovení na druhou neděli v květnu. Smyslem je vzdát, bez asociací s komunistickou ideologií, hold ženám a jejich nenahraditelnému místu ve společnosti. Bude příležitostí k projevení úcty matkám každého z nás i ke všem ženám obecně. Význam Svátku matek je svou podstatou každému člověku jasně srozumitelný a blízký právě pro jeho všeobecně humanistický charakter a humanistickou tradici. Navrhovatel se přiklání k tradičnímu termínu „Svátek matek“ namísto „Den matek“.

Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodněprávními závazky České republiky.

Dopad navrhované úpravy na státní rozpočet:

Významné dny jsou dny pracovními. Dopad na státní rozpočet je nulový.

Zvláštní část

k čl. I, bod 1

Nahrazení Mezinárodního dne žen Svátkem matek jako významným dnem v zákoně o státních svátcích, o ostatních svátcích, významných dnech a o dnech pracovního klidu znamená vyjádření úcty k matkám každého z nás, znamená přihlášení se k morálním hodnotám demokratického světa i předválečného demokratického Československa, přičemž nevylučuje připomínku statečných žen bojujících v minulosti i nyní za ženská práva. Novela přinese zároveň odstranění jednoho významného dne, který byl komunistickým režimem ideologicky zneužíván a jako takový se nadále jeví zneužitelným.

Recent Posts

Archives